V srdci Sklářské Poruby, uprostřed šumících lesů a mlhavých svahů Jizerských hor, stojí dům, v němž kdysi žili básníci a umělci. Jako klenot zasazený do zeleně si ve svých zdech stále uchovává vzpomínku a ducha jejich díla.
Na podzim roku 1890 bratři Carl a Gerhart Hauptmannovi poprvé spatřili tento dům – jednoduchý, rustikální, přesto oplývající nedefinovatelným prvkem magie. Bratři, uchváceni jeho kouzlem, se rozhodli, že si z něj udělají své útočiště – místo, kde slova nabývají síly a myšlenky se černým inkoustem vlévají na prázdné stránky.
Zrodilo se zde umění a literatura a filozofie se proplétaly s příběhy Krkonoš a Jizerských hor. Večer, přitahováni nevšední atmosférou, se básníci, malíři a myslitelé shromažďovali u záře petrolejových lamp a ohně krbu.
Zatímco těžké časy změnily osud domu, po válečných zmatcích zůstal strážcem paměti. Stalo se z něj muzeum, pokladnice příběhů o těch, kteří v něm zanechali svá díla, myšlenky a sny. Dnes, mezi zrestaurovanými interiéry, zavěšenými obrazy a memorabiliemi bývalých majitelů, můžete cítit ducha tohoto místa.