Sklářský vodopád

V srdci starobylých Krkonoš, skrytý mezi šumícími lesy a mechem porostlými balvany, se k zemi v široké kaskádě řítí Szklarský vodopád.
Po staletí lákal turisty, kteří se zde zastavovali, aby si osvěžili duši pohledem na nedotčenou přírodu. Zvuk padající vody dodnes evokuje příběh:
Kdysi dávno, v době, kdy v horách žily pohádkové bytosti, se zde odehrál tragický příběh dívky jménem Śklarka. Byla dcerou vynikajícího skláře, který vyráběl jedny z nejkrásnějších skel v Krkonoších. Dobrá a ušlechtilá Śklarka si získala náklonnost samotného Rubenczala – Horského ducha, který bděl nad harmonií této země. Jednoho dne se jejich cesty zkřížily v lesní divočině, kde dívka často zachraňovala zraněná zvířata a Horský duch obdivoval její velké srdce. Jednoho dne se Śklarka, vedená jelenem, vydala do údolí, aniž by tušila nebezpečí. Přiblížila se k doupěti draka, který tuto oblast obýval po staletí. V tu chvíli Rubenczal spatřil blížící se hrozbu. V zoufalství popadl kámen a hodil ho po bestii, ale minul se a balvan s mohutným nárazem narazil do skalnatého koryta potoka, čímž vznikla obrovská prasklina. V okamžiku se země rozštěpila a horský potok se zřítil dolů a vytvořil vodopád. Śklarka se zapotácela, spadla a zmizela ve studené vodě.

Zoufalý Rubenczal odnesl dívčino tělo k jejímu otci a na památku lidé vodopád, který ten den vznikl, pojmenovali Śklarka. Postupem času se tento lidový název změnil na Szklarka a od té doby jím zůstal. Místo se navždy stalo symbolem krásy, ale také pomíjivosti života.