Kamenná řeka

Na úpatí vrcholu Mumlavy, z rašeliniště Zielony Klin, pramení řeka Kamienna. Vine se malebnými údolími, mezi kameny a balvany a odděluje Krkonoše od Jizerských hor.

V minulosti, když lidé žili v souladu s přírodou, dokázali vnímat více. Kdo ví, možná legendy vůbec nebyly výplodem lidské fantazie, ale spíše něčím skrytějším za nimi.

Tak tomu bylo i s leknínem, kterého před sto lety spatříte v potocích Krkonoš a Jizerských hor a řeky Kamienna. Obýval odlehlá místa daleko od lidských sídel.

Jeden příběh zmiňuje jistou mladou ženu, Selmu Hoyerovou z obce Tkacze, která viděla leknína vyskočit na břeh řeky a sednout si na kámen. Popsala ho takto: „Byl to malý muž v přepásané bundě a vysokém špičatém klobouku. Jeho oděv připomínal šedého muže, kterého obyvatelé Szklarské Poręby viděli v Sowiniec, ale na rozdíl od něj měl vodník na sobě zelený prošívaný kabátec zdobený vodními safíry vsazenými do stříbra.“

Selma si všimla, že se postava začíná blížit k ní. Tvor byl vysoký asi jako malé dítě. Vodník se rozhodl přiblížit se k ní ještě blíž. Stáli od sebe jen pár kroků. Malý, hubený, shrbený tvor s vrásčitou kůží stál a zářil kočičíma očima. Jeho kůže byla šedá jako kámen. Zpod plstěné čepice pevně přitažené přes hlavu vykukovaly tmavé pramínky vlasů. Najednou zabublal a vycenil tenké, ostré zuby schopné trhat ryby a menší zvířata. Voda znovu zaskřehotala a skočila do vody a vyděšená Selma Hoyerová běžela ke svému domu a už ji nikdy nikdo neviděl.

A jaké to je dnes? Pokud máte odvahu, přesvědčte se sami.